Následující analýzy jsou zde prakticky jen vypsány. Tento výpis je zde proto abyste si udělali představu o dalších možnostech GIS a možná i o tom, kam byste chtěli směřovat svoje studium geomatiky.
Jak si čtenář již jistě všiml, drtivá většina analýz v GIS je prováděna na ploše (2D), případně na digitálním modelu reliéfu (v tzv. "2,5 D" tedy z=f(x,y)).
Co když je ale třeba modelovat např. geologická data, nebo šíření znečištěných látek v podzemních vodách? Pak přichází ke slovu specializované analytické nástroje (např. Intergraph Voxel Analyst), které umí pracovat v opravdovém 3D prostoru. Jedná se obvykle o analogii rastrových analýz, ale ve 3D prostoru, což činí tyto prostředky velice náročné na výpočetní výkon.
Po provedení všech předchozích analýz (topologických, vzdálenostních, …) je výsledkem většinou mapa. Nicméně občas je vhodné výsledky prezentovat i pomocí nejrůznějších ukazatelů a čísel. K tomu právě slouží statistické analýzy, které usnadní odpovědi na otázky jako například: průměrná velikost parcely, četnost zarovnaných povrchů v závislosti na nadmořské výšce, … .
Statistických analýz je celá řada, v GIS mají největší využití následující:
Příklad: Kůrovec napadá stromy (je známé kde a kolik) a výsledkem analýzy je snaha vypozorovat závislost mezi místy napadenými kůrovcem a ostatními charakteristikami těchto míst (sklon, směr sklonu, typ lesa, stáří lesa). Regresní analýza zjišťuje, mezi kterými jevy je největší závislost, což umožní provádět odhady míst, která jsou náchylná na kůrovcovou kalamitu.
Analýzy obrazů jsou probírány podrobně v předmětu DPZ, pro GIS mají význam v oblasti pořizování dat. Zde jen v krátkosti, více viz předmět KKY/DPZ: